MATTHEW REDFIELD
Nick: Anet17
FC: Will Tudor
Věk: 19 let
RODINA:
Matka: Corrine Redfield
Otec: Emile Redfield
Sestra: Clarity Redfield
Pokrevní linie: Kol Mikaelson
POVAHA
Modré oči, blonďaté vlasy mohou na první pohled připomínat zjevení samotného anděla, jenž je nevinnost sama, ale je tomu opravdu tak u Matthewa? Za jeho na první pohled nevinným zevnějškem se toho skrývá mnohem víc. Možná víc, než by si on sám i přál. Špatné zkušenosti se na člověku vždy podepíší. A vlastně ani jako člověk nebyl úplným zlatíčkem. Už tehdy byl vlastně poměrně sebestředná osoba, která šla za svými cíli po hlavě a někdy i téměř přes mrtvoly. Jeho sestra ale pro něj vždy byla člověk, díky které dokázal přeci jen stát nohama na zemi, i přestože hádky u nich byli něco zcela běžného. Na rodinnou situaci, a nebo počet přátel by si stěžovat rozhodně nemohl. Vše se ale jednoho dne zlomí a ten zlom přišel v den, kdy si prošel proměnou v upíra společně se svou sestrou. Od toho dne si užili ovšem jen pár dní na svobodě, než se dostali do opravdu špatných rukou, což se na jeho osobě taktéž podepsalo. Mladý upír, který ještě ani nedokázal ovládat své touhy po krvi, a nebo emoce se cítil zrazen a všechny ty noční můry, které se děly po dobu dvou let z něj udělali jiného člověka. Jeho důvěra v ostatní klesla pod bod mrazu. Stejně tak i jakákoliv ochota. Zjistil, že nejlepší co může udělat je to, aby se spoléhal jen sám na sebe. Jediná osoba, do které přeci jen byl ochoten vložit alespoň část své důvěry je jeho sestra, která si hotovým peklem procházela s ním. Většina dobrých vlastností, která jeho nemrtvá duše byly potlačeny, za to ty špatné začali vystrkovat své růžky, mezi které patřila i touha po pomstě osobě, která ho zradila. Na druhou stranu i něco z jeho starého já zůstalo a i přestože si lidi nepouští k tělu, protože je přesvědčen, že si to nikdo nezaslouží nebo za to nestojí, jeho obliba být ve společnosti nikam nezmizela. Jen si dává větší pozor na jazyk, alespoň co se jeho osobního života týče.
MINULOST
Bylo nebylo dvěma lidem, které spojovala vzájemná láska, se narodilo prvorozené dítě, respektive syn. Jistěže oba rodiče byli z nového přírůstku do rodiny nadšeni a jejich nadšení neopadlo ani ve chvíli, kdy se jim narodila ne o tolik mladší dcera. Jejich rodina mohla působit jako typická idylka. Možná nepatřili mezi nejbohatší rodiny, ale chudobou také netrpěli. Vždy se jejich rodiče snažili o to, aby dětem poskytli vše, co jim na očích viděli. Nicméně čím více děti rostly, tím více občas svým rodičům způsobovali vrásky. Nejprve nemohli chvíli posedět na zadku a pořád něco vymýšleli, později když se dostali do puberty, občas to mohla působit jako katastrofa sama. Alespoň všechny ty prohřešky právě Matthewa nebyli vždy nejpříjemnější. Přesto ale nakonec i to nejhorší období puberty úspěšně překonali a vypadalo to, že rodinné vztahy se zlepšují. Jenže ani to nemělo dlouhé trvání. Dostat se do špatné party lidí byla jedna věc, ale zatáhnout do toho i omylem svou sestru byla věc druhá, a tak se z nich obou nakonec stali krvežíznivá monstra lačnící po krvi a neschopni své touhy ovládat. Aby toho nebylo málo, slunce je doslova spalovalo, a tak nezbývalo nic jiného než po několikadenním uvážení hledat pomoc u svých rodičů. Chvíli vypadalo, že všechno to pochopení a útěcha se jim i dostane, ale nakonec se ukázalo, že to byla pouze hra jeho otce. Slíbil jim, že jim pomůže, že je zavede k někomu, kdo jim pomůže, důvěra v jejich vlastní krev byla ale chyba, která se jim stala osudná. Jakmile je zavedl za mužem, jenž se tvářil jako doktor, bylo to naposledy, co své rodiče viděli. A vlastně nejen je. Čerstvý vzduch jim byl také zapovězen. V pouhých sedmnácti letech skončili na místě, kde na nich dělal člověk, který se tvářil jako doktor své kruté pokusy. Ať už šlo o zjišťování, za jak dlouho se zahojí jejich tělo po různých zákrocích až po píchání různých látek do žil. Jedna z látek byla ovšem jiná, než ostatní. Spustila v nich touhu ne po lidské, ale upíří krvi. Po dvou letech pobývání na tomhle místě jim byla nabídnutá dohoda, která se zdála pro všechny strany výhodná. Doktor je pustí na svobodu, opatří jim dokonce i denní prsteny, díky kterým budou moci chodit na slunce, ale musí nastoupit do, kterou vede Alaric Saltzman a nikdo se nesmí dozvědět, odkud přichází, nebo co se jim stalo. Tohle byli veškeré instrukce, se kterými nakonec souhlasili. Neuvědomili si ovšem jednu zásadní věc. V tuhle chvíli jsou využíváni jako biologická zbraň doktora, který se chce pomstít Alaricovi za to, že z jeho laboratoře kdysi zachránil pár jeho upírů. S touhou po upíří krvi se mohou snažit bojovat, ale jak dlouho jim to asi vydrží ve škole, kde se pohybuje jeden mladý upír za druhým?